Kadeřavost broskvoní
Jistě to znáte, chtěli jste pěstovat krásné voňavé a sladké broskve a místo toho se Vám podařilo vypěstovat jen několik zmutovaných listů a broskvoň Vám po dvou letech zahynula. Zatímco Vám jeden soused přes plot radí, ať už to vícekrát nezkoušíte, druhý soused Vám mezitím říká, že se broskvoně dají pěstovat jen za přispění pravidelných sirných a měďnatých postřiků...
Broskvoně jako fenomén mezi ovocnými stromy
Broskvoně nejsou obyčejný strom. Pokud bychom je nechali neřezané, tak mohou mít jen velmi malou životnost. Velmi rychle totiž zastarávají a trpí řadou chorob. Nejdéle žijící broskvoně jsou zpravidla ty pravidelně řezané. Zatímco řez běžných ovocných stromů (ve věku 10-30 let) je dobré provádět jednou za 5-15 let, u broskvoně by měl být řez téměř každoroční!
Řez broskvoně nejen jako prevence kadeřavosti
Pravidelný každoroční řez broskvoní stimuluje růst mladých jednoletých výhonů a zároveň pomáhá předejít typickému vyholování větví (v důsledku prosychání). Když jsou listy na mladším dřevě, tak jsou vitálnější a zároveň při řezu odstraňujeme i část již nakažených výhonů. Broskvoně je možné řezat i za květu. Ve starší literatuře se ovšem setkáme s doporučením řezat stromy v zimě. My je obvykle řežeme již v lednu a únoru.
Jak vlastně funguje kadeřavost
Chorobu způsobuje houba Taphrina deformans. Ta se do stromu dostává sporami, které vstupují přes pupeny. Hlavní infekce probíhá brzy na jaře. Jakmile stromy kvetou, tak již hlavní infekce proběhla. Na rozsah infekce má velký vliv průběh počasí na jaře. Spory se totiž aktivují za deštivého počasí v kombinaci s vyššími teplotami. Samotný projev spozorujeme na listech až s olistěním stromů, kdy se listy začínají deformovat, zdužnatí a jsou často zabarvené do bílé nebo červené barvy. Pokud je infekce rozsáhlá, tak se objeví projevy i na plodech a samotných letorostech. Ačkoliv se broskvoň brání vytvořením nových listů, běžně dojde ke ztrátě plodů nebo výraznému zasychání mladých letorostů.
Lze to i bez postřiku
Kromě řezu broskvoní je nejlepším možným opatřením v prevenci kadeřavosti správný výběr odrůdy. Řada odrůd broskvoní je totiž vůči kadeřavosti odolná. Což neznamená, že by se na nich kadeřavost neobjevila, ale když už se objeví, tak jen v minimální míře a neohrozí to životnost stromu. Mezi odolné odrůdy patří například (všechny níže vypsané sami pěstujeme):
Amsdenova - stará bělomasá odrůda
Avalon Pride - raná žlutomasá odrůda (projev bývá někdy větší, ale bez výrazných omezení)
Benedicte - středně pozdní bělomasá odrůda
JayHaven - pozdní žlutomasá odrůda
Primissima Delbard - velmi raná francouzská odrůda
Semenáč z předhoří (Kernechter) - asi nejodolnější odrůda, nicméně někoho může překvapit velmi pozdní sklizeň (až září)
Tyto odrůdy kupujeme zde:
https://www.stareodrudy.org/broskvone-odolnejsi-kaderavosti-a-mrazu/<br>
https://shop.potulnysadar.cz/broskvone/<br>
https://www.domovstromu.cz/collections/broskyne<br>
Obvykle se mezi odolnější odrůdy řadí i Redhaven, ale zde bohužel nemůžeme říct, že by tomu tak bylo. Řadíme se zde spíše k názoru, že u této odrůdy to přeci jenom bez postřiku nejde. Kromě výše zmíněných odrůd jsou odolné i různé typy vinohradnických broskvoní.
Postřik pouze ve správný čas
Pokud už se rozhodneme stromy ošetřovat postřikem, tak je dobré znát správný termín aplikace. Řada lidí aplikuje postřik v době, kdy nemůže mít již velký účinek a zbytečně tak utrácí svůj čas a peníze a ještě si půdu zamořují sírou a mědí.
Postřik bychom měli aplikovat brzy na jaře, jakmile se oteplí nad 10 °C. Což je každý rok v jinou dobu a proto je dobré sáhnout po jednom přírodním ukazateli a to je kvetení lísek. Jakmile kvetou lísky, je vhodné provést postřik. Před postřikem je dobré sledovat počasí, abychom neprovedli postřik zbytečně před deštěm. Přibližně po 14 dnech můžeme postřik zopakovat. Pokud je chladné jaro, můžeme postřik provést do té doby, dokud nejsou otevřené pupeny. V případě velmi rychlého nástupu jara, by nám mohla stačit i čistě jen jedna aplikace.
Abychom snížili infekci na další rok, tak je vhodné postřik provést ještě na podzim v době, kdy broskvoň shodila přibližně třetinu listí.
