Rakovina jabloní
Čí je to vina, že mi stromy ničí rakovina? Tuhle otázku si položil už nejeden zahrádkář.... No a když si napíše dotaz do internetového vyhledávače, tak se toho příliš mnoho nedozví. Pojďme si tedy přiblížit tento problém českých zahrad a sadů...
Co je vlastně rakovina zač
Rakovina je obecný název pro nekrotizující pletiva na kůře a větvích, což často vede k odumření části stromu (zejména jabloně). Původcem rakoviny je nejčastěji houba Nectria galligena (odtud nektriové odumírání/nekróza), ale i jiné houby z rodu Diaporthe nebo Valsa. Rakovinu ale mohou způsobovat i bakterie rodu Pseudomonas. Choroba se běžně může objevit i na mladých zdravých větvích a způsobit až odumření stromu. A samotné napadení může mít řadu podob. Nejčastější jsou nádorovité útvary na mladých větvích, krátery na kmeni, které se špatně hojí a také černání řezných ran a jejich okolí a samozřejmě také odlupování kůry a usychání mladších i starších větví. To, jestli se nám v sadu objeví závisí na stanovištních poměrech a na zvolených odrůdách a podnožích. Jelikož se jedná o houbovou chorobu, šíří se sporami. Ty se nejvíce rozšiřují za vlhkého počasí (podzim, zima) z již napadených stromů. Je dobré zmínit, že se tato choroba týká výhradně jabloní.
Kde se rakovina objevuje
Máte jílovitou zeminu a podmáčenou lokalitu? Tak počítejte s tím, že se s rakovinou potkáte. Vlhké a zamokřené pozemky jsou na zahradách a v sadech časté a větší vzdušná vlhkost hraje také roli. Na jílovitých půdách bývá rakovina i na výsušných stanovištích. Podobně jako jiné houbové choroby se rakovina šíří nejvíce tam, kde je nejvíce spor a nejvíce oslabených stromů. Pokud mají s rakovinou problém všichni vaši sousedé, je nejvyšší čas se zamyslet nad uvažovanou výsadbou...
Jakou roli má vybraná odrůda
A pak je tu výběr odrůd. Pokud víme, že máme problematickou půdu, je potřeba velmi důkladně vybírat vhodnou odrůdu. My jsme v jedné výsadbě na jílovité půdě před devíti lety otázku rakoviny neřešili a v důsledku toho dnes stojí silně napadený krasokvět žlutý vedle jaderničky moravské, která je 3x větší a nemá na sobě jediné odumírající místo. U jílovitých půd lze problém obejít výraznou výměnou zeminy ve výkopové jámě za kvalitní (až 1 m3 zeminy). Na nekvalitních stanovištích je dobré nevysazovat náchylné odrůdy, jako je třeba Coxova reneta, Signe Tillish, Ontario, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Peasgoodovo, James Grieve, Parména zlatá, Šampion, Rubín. Naopak je dobré vsadit na odolné a málo náchylné odrůdy mezi které patří Citrónové zimní, Boikovo, Astrachán bílý, Coulonova reneta, Gascoygneho šarlatové, Chodské, Jadernička moravská, Panenské české, Matčino, Spartan, Idared. I když vybereme správnou odrůdu, nemusíme mít vyhráno. Už jsme viděli rakovinu i na odrůdě Matčino, Panenské české nebo Spartan. Dáme-li stromy příliš nahusto, nebo to přeženeme s hnojením, případně necháme-li strom dlouhodobě ve stresu, tak pomyslně otevíráme nekrózám dveře.
Jak rakovině předcházet
Kromě kvalitního stanoviště a výběru odrůdy je dobré provádět řadu preventivních opatření. Prvním z nich je prevence přenosu rakoviny z okolních stromů. Mohu přesvědčit své sousedy a nemocné jabloně prořezat a na pořezaných nemocných větvích si pak můžeme společně opéct buřty (napadené větve by se totiž měly spálit). Za preventivní opatření považujeme i dezinfekci nářadí po řezu napadených větví a v neposlední řadě pak můžeme zajistit méně vlhkosti ve stromech. Ptáte se jak? No provzdušněním korun. Houbám se nedaří v osluněných vzdušných korunách.
Vyrovnaná výživa je jedním ze základních pilířů obrany proti rakovině. Někdy stačí okolí stromku povápnit a rakovina bude mít větší problém se uchytit. V půdách s nedostatkem vápníku může docházet k blokování příjmu některých prvků a stromům se pak tolik nedaří. Rakovina napadá buňky, které jsou oslabené.
Na rakovinu zabírají i fungicidy. My je nepoužíváme a tak se snažíme rakovině předcházet řadou výše zmíněných metod.
Co jsme se dočetli v historické literatuře
Když jsme k rakovině dlouho nemohli zjistit detailní informace, začetli jsme se do starších ovocnářských knih. Zajímavé je, že někteří autoři zmiňují, že se rakovina objevuje po hnojení močůvkou. V případě, že se to totiž přežene s dusíkatými hnojivy, tak může být s rakovinou problém.
Rakovina bývá nejčastěji spojována s vysokou hladinou spodní vody. Pokud bychom citovali Karla Kohouta, tak: "vysoká hladina spodní vody má u jabloní za následek rakovinu, u hrušní zasychání vršků a u třešní klovatinu".
Zároveň autoři zmiňují, že rakovina často napadá místa již poškozená, což jsou nejčastěji mechanicky odřená místa na kůře stromů nebo místa napadená hmyzem.